vývoj školáka
16. VÝVOJ VE ŠKOLNÍM VĚKU
Mladší školní věk
=od 6/7 let do 11/12 let
-Vágnerová rozlišuje: a)raný školní věk
-od 6 do 8/9 let
=změna životního stylu dítěte a adaptace na školu
b)střední školní věk
-od 8/9 do 11/12 let
=příprava na dospívání dítěte a navazování sociálních vztahů
mezi dětmi
-období bývá označováno „věkem střízlivého realismu“ -> dítě je zaměřeno na konkrétní
zkušenost, encyklopedicky
Vývoj hrubé a jemné motoriky
-dítě má motoriku plně rozvinutou, jen se zdokonaluje
-hrubá motorika: pohyby dítěte jsou rychlejší, svalová síla je větší, koordinace celého těla
je lepš í=> zájem dítěte o pohybové a sportovní hry
-jemná motorika: zlepšuje se výkon při kreslení; motorika je propojena se školní výukou
(psaní, kresba aj.)
Kognitivní vývoj podle Piageta
-dítě je zpočátku ještě ve stadiu názorově-intuitivního předoperačního myšlení, postupně
přechází do stadia konkrétních logických operací
-decentrace na úrovni představy=>dítě se ve svém myšlení dokáže odpoutat od zjevných
znaků a osobně atraktivní reality->skutečnost dokáže posuzovat z více hledisek a začíná
uvažovat o vzájemných vztazích mezi objekty
-dítě chápe změnu a stálost objektu (dokáže roztřídit hračky podle více kritérií – podle
barvy, velikosti, tvaru…); chápe zařazení prvku do určité třídy (např. ví, že pojem „bonbon“
je nadřazen „červenému bonbonu“ a „modrému bonbonu“)
-získané vlastnosti dítě dokáže využít ve školních činnostech; období konkrétních operací je
charakteristické pro střední školní věk
-dítě dokáže pracovat i s určitými představami a symboly na základě předchozích konkrétních
zkušeností
Vývoj řeči
-postupně se rozšiřuje slovní zásoba, roste délka a složitost vět
-velká provázanost se školní docházkou
-v 7 letech znají děti průměrně 18-25 tisíc slov, ve 12 letech okolo 26 tis. slov
Emoční vývoj
-na začátku školní docházky se předpokládá schopnost určité seberegulace
-dítě lépe umí vyjadřovat své city nějakým přiměřeným způsobem
Sociální vývoj
-pro dítě je nová role školáka, která je charakteristická tím, že jí dítě získává automaticky
a musí se jí přizpůsobovat
-ve škole se dítě podřizuje určitým normám, ale zároveň je pro něj důležitá ve vztahu
k předurčení k určité profesní roli
-důležitá je i role spolužáka mezi vrstevníky->zvládnutí role je důležité pro vytvoření dalšího
vztahu k druhým lidem, i v budoucích partnerských a pracovních vztazích
- vztah dítěte k učiteli -> vazba má vždy určitou citovou dimenzi (učitel může být náhradním
objektem za rodiče), pro dítě je důležitá pochvala ze strany učitele – učitel může dítě
motivovat k úspěchu, dítě se může s učitelem i identifikovat
-postupně se vztah k učitelům stává neutrální, u dítěte vítězí potřeba vztahu k vrstevníkům ->
hodnocení ze strany vrstevníků se stává důležitým pro sebepoznání dítěte
-rodina dítěte->rodiče naplňují potřebu smysluplného učení => děti chtějí dosáhnout určitého
vzdělání; rodina také naplňuje potřebu jistoty a bezpečí a potřebu seberealizace -> dítě se
identifikuje s rodičem stejného pohlaví
-důležité jsou vztahy se sourozenci -> dítě začíná sourozence vnímat jako stabilní součást
svého života; soužití se sourozencem je typickou sociální zkušeností, je důležitá pro
vytvoření vztahu k ostatním lidem
-pořadí dítěte mezi sourozenci určuje jeho postavení v rodině, dítě ovlivňuje i role
„jedináčka“
-heteronomní morálka -> svědomí a mravní jednání dítěte je závislé na příkazech a zákazech
dospělých autorit
-autonomní morálka=vytváření vlastních norem a zásad -> přichází později
Starší školní věk – pubescence
=od 11/12 do 15 let
-mění se zevnějšek dospívajícího, jeho emoční i kognitivní vývoj (období formálních operací)
-tři základní mezníky pubescence: 1)biologický mezník (tělesný vývoj)
2)ukončení povinné školní docházky
3) změny, které v tomto období probíhají
-ztráta všech dřívějších jistot a nová stabilizace
osobnosti pubescenta
-důležitější je závislost na vrstevnických skupinách než na rodině
-na začátku období je ještě rodina důležitá, ale postupně závislost na rodině mizí
Tělesný vývoj
-období sekundární akcerelace -> dospívání probíhá rychleji než v ostatních letech
-mění se tělesná proporce, růst postavy, vytváří se sekundární pohlavní znaky
-růst postavy může být nerovnoměrný, u chlapců dochází k nárůstu svalové hmoty,
u dívek se postava celkově zaobluje
-záleží na tom, zda je jedinec na tělesné změny psychicky připravený, důležitá je
také reakce okolí = jak ostatní lidé změny dospívajícího přijímají a hodnotí
-problémy nastávají, když je tělesný vývoj rychlejší než psychický -> zejm. u dívek to může
způsobovat mentální anorexii
-u chlapců nastává problém, pokud je tělesné dospívání zpomalené, ti dospělejší mají ve
skupině vůdčí roli, ti slabší se naopak mohou stát obětmi agrese
-tělesný zevnějšek nabývá na významu->dospívající se hodně soustřeďují na vlastní oblečení
+ celkovou úpravu
Proměna prožívání pubescenta
-souvisí s tělesnými změnami i psych. vývojem
-na prožívání mají velký vliv tělesné a hormonální změny -> kolísavost emočního ladění,
větší labilita, přecitlivělé reakce, ztráta dřívější jistoty a stability => nejistota, konflikty ve
společnosti a v rodině – dospívající je nejistý, s výkyvy v sebehodnocení (vázané na reakce
okolí) => pubertální vztahovačnost
-nejistota může vyvolávat obranné reakce:
1. mechanismus kyvadla
->dospívající už dosáhl vyšší vývojové úrovně, ale v některých situacích se vrací
k dětskému chování
2. únik do fantazie
=odpoutání se od reality -> ve fantazii dospívající na určité úrovni řeší určité
situace => vyrovnávání se s nejistotou
Identita pubescenta
-rozvoj identity probíhá v závislosti na tělesných změnách
-dospívající hledá nový smysl své existence, usiluje o své sebepoznání, o přesnější poznání
sebe sama -> vymezení identity = to, jaký by chtěl dospívající v budoucnu být
-období formálních logických operací=>myšlení na úrovni dospělého, ale bez dostatku
zkušeností
-pubescent přemýšlí absolutně->zvýšená sebekritičnost i kritika dospělých (pubescent začíná
srovnávat)
-zaměřuje se vlastní pocity, prožitky a myšlenky, zkoumá svůj vnitřní svět
-nedostatek zkušeností vede k tomu, že pubescentovi jeho vlastní myšlenky připadají
jedinečné a myslí si, že mu nikdo nemůže rozumět -> své pocity rozebírá s vrstevníky,
ujasňuje si své myšlenky
-okolí pubescentovi pomáhá v poznávání sebe sama i druhých lidí
-dospívající jsou soutěživí->to, že něco dokážou, jim pomáhá v budování identity =>
sebepojetí pubescenta
-dospívající si vytváří určitý ideál, kým by chtěl být, co by chtěl dělat, ke komu se přiblížit
Kognitivní vývoj podle Piageta
-dospívající se dostává na úroveň formálních logických operací (11-15 let)
-pubescent pracuje s pojmy, které jsou hodně obecné, abstraktní -> již dokáže myslet logicky;
chápe pojmy svoboda, právo, spravedlnost, pravda apod.
-pubescent je schopen vytvářet hypotézy, které nejsou vázané na konkrétní zkušenost,
uvažuje o více alternativách při řešení problému
-dospívající chápe princip logiky bez vazby na konkrétní skutečnost; dokáže přemýšlet
o svém myšlení
Sociální role mezi vrstevníky
-dospívající přijímá nové role, učí se poznávat svět
-sociální role v období pubescence z obecného hlediska:
1. pubescent odmítá podřízenou roli a nadřazenost autorit (rodiče, učitelé), je k nim kritický,
autoritu je schopen přijmout jen když je přesvědčen, že si to zaslouží
2. pubescent má tendenci stát se autoritou, chce se vyrovnat dospělým -> diskutuje s nimi
3. pubescent klade důraz na absolutní spravedlnost a respektování norem (dospělý je také
musí dodržovat)
4. pubescent je méně kritický k vrstevníkům -> pomáhají mu v odpoutání se od rodiny
-vrstevnická skupina=skupina referenční -> dospívající přijímá její hodnoty, normy a ideály
-velká potřeba přátelství=důvěrný vztah vrstevníkem -> potřeba kamaráda stejného pohlaví,
kterému by se svěřil se svými pocity a zkušenostmi a sdílel s ním pocit výlučnosti
Socializace ve škole
-pubescenti často zpochybňují význam školního prospěchu, považují ho za samoúčelný
-nesrozumitelné učivo je odmítáno, protože posiluje nejistotu
-úspěšnost není cílem, ale prostředkem (důležitým při volbě povolání)
-nadřazenost role učitele přestává být akceptována -> hledání autorit mezi vrstevníky
-pubescenti požadují od učitele, aby byl spravedlivý, učitel je akceptován jen když si
to „zaslouží“
Socializace v rodině
-proměna rodinných vztahů -> dítě se odpoutává od rodiny, rodina je tu však pořád pro
něj (uspokojuje jeho potřebu bezpečí)
-s věkem dospívajícímu narůstají povinnosti, ale ne práva
-vztah k rodičům podle Freuda=identifikace s mužskou a ženskou rolí -> preference rodiče
stejného pohlaví
Komunikace
-dospívající rádi komunikují; v jejich komunikaci existují určitá pravidla a řád, velký důraz
kladou na vztahy
-důležité jsou pro ně telefonické rozhovory
-používají komunikační systémy odlišné od dospělých, slangové a hrubší výrazy, jsou hluční
(buď se hlasitě smějí nebo hulákají)
Mezníky pubescence podle Langmeiera
1. rozpory mezi fyzickou a sociální zralostí
2. rozpor mezi sociální rolí a sociálním statusem
3. rozpor mezi hodnotami mladší a straší generace
4. rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společnosti