Gabriel

15. VÝVOJ V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU

Předškolní období

=od 3/4 do 6/7 let

-v předškolním věku se dítě začíná vymaňovat z vlivu rodiny, začínají pro něj být důležití

vrstevníci a kamarádi

Motorický vývoj

-v období od čtyř do pěti let dítě dobře běhá; dokáže seběhnout ze schodů

-dítě dokáže déle stát (i na jedné noze); seskočí z nižší lavičky

-dítě hází míčem stejně dobře jako dospělý

-jemná motorika:

-v pátém roce dítě napodobí kresbu čtverce a v 6. roce i kresbu trojúhelníku

-vývoj kresby člověka: zpočátku dítě kreslí „hlavonožce“; teprve v 5. roce dítě nakreslí

hlavu, trup, ruce a nohy, i ústa, oči a nos; v 6. roce dítě rozšíří kresbu o prsty na rukou

-dítě se svléká i obléká samo, samo se i obouvá, naučí se vázat tkaničku, čistí si zuby atd.

Kognitivní vývoj podle Piageta

-úroveň názorového (intuitivního) myšlení (do 6 let) -> dítě postupně začíná zobecňovat

pojmy; používání pojmů je vázáno na činnosti dítěte, které umí nebo zná

-typické znaky v myšlení předškolního dítěte:

1. egocentrismus

-dítě ulpívá na svém subjektivním pohledu na svět

2. fenomenismus

-důraz je kladen na určitou podobu okolního světa -> dítě je fixováno na určitý

konkrétní obraz reality, který nemůže ve svých úvahách opustit (dítě např. nechápe, že

velryba není ryba, ale savec)

-objevuje se i prezentismus=dítě je přesvědčeno, že všechno se děje „teď“

3. antropomorfismus

=personifikace věcí -> např. „hrníčky zlobí“, „stůl mě uhodil“ apod.

4. magismus

-dítě si mění fakta podle svého přání, zapojuje fantazii, věří v „nadpřirozené“ bytosti

5. arteficialismus

-dítě přemýšlí o svém pohledu na svět -> vysvětluje si vznik světa tím, že ho „někdo

udělal“

6. absolutismus

-dítě je přesvědčeno, že každé poznání musí mít definitivní platnost -> dítě nechápe

relativitu výroků dospělých

-první informace pro dítě platí, všechny ostatní odmítá

-myšlení předškolních dětí je útržkovité, nezralé a nepropojené -> dítě myslí na to, co je pro

něj zrovna aktuální a důležité

Vývoj řeči

-dítě začíná používat gramatická pravidla, vyjadřuje se v souvětích

-dítě rádo mluví (povídá si i samo pro sebe), učí se říkanky a písničky

-dítě zná své jméno

-řeč má i regulační funkci=>dítě vede řeč „samo k sobě“ a tím reguluje své chování

-řeč má důležitou funkci expresivní=vyjádření citu k druhému člověku

Socializace

-dítě začíná opouštět rodinu a navazuje vztahy s dalšími lidmi

-dítě si vybírá, s kým si chce hrát a s kým ne -> volí si kamaráda podle stejných zájmů,

preferuje osoby stejného pohlaví

-dítě se orientuje i podle zevnějšku ostatních dětí, důležité je i vlastnictví nějaké atraktivní

věci (hračka nebo zvíře)

-přednost získávají přátelské a nekonfliktní děti

-rozvoj spolupráce a soutěživosti; děti se začínají prosazovat ve skupině

-rodiče jsou pro dítě vzorem, se kterým se identifikují

-velký je význam hry předškolního dítěte -> období předškoláka se někdy označuje jako

„období hry“ – vztahy s vrstevníky jsou zaměřeny na společnou hru; hrou se rozvíjí určité

kompetence dítěte; hra má i psychoterapeutický význam (např. dítě si může odžít určité

emoce, řešit určitý problém apod.)

-důležité jsou asociační hry => děti si hrají společně, poskytují si materiál a kooperativní

hry => děti si rozdělují role pro spolupráci

-při hře ve skupině děti zaujímají různé role, některé děti mají tendenci vést, jiné se podřizují

-děti si již uvědomují rozdíly mezi pohlavími, ve hře mají tendenci hrát roli stejného pohlaví

jako jsou ony samy

Nástup do školy

-představuje velkou změnu a značnou zátěž, zvláště pro dítě, které nechodilo do mateřské

školy

-doporučuje se, aby dítě navštěvovalo mateřskou školu alespoň 1 rok před začátkem školní

docházky

-v první třídě by se měly střídat různé činnosti, měla by se využívat hra a výklad by měl

být krátký (děti ještě neudrží pozornost)

-v prvních měsících prvního roku školní docházky se dítě může ještě vrátit do mateřské školy

nebo může být přeřazeno do zvláštní školy nebo vyrovnávací či přípravné třídy

-počáteční neúspěchy ve škole mohou mít na dítě vliv po celý život

-úspěch a neúspěch mají vliv na postavení dítěte ve společnosti dospělých i vrstevníků a na

jeho vztah k druhým lidem

-problémy v adaptaci na školu se projevují i v rodině -> např. dítě je často nemocné –

onemocnění může být chronické (může souviset s nechutí dítěte chodit do školy)

Předpoklady pro školní docházku

-děti dovrší nejpozději do 1. září školního roku věku 6 let, na žádost rodičů může být přijato

dítě, kterému bude 6 let mezi 1. zářím a 31. prosincem, rodiče mohou podat i žádost na

odklad začátku školní docházky o 1 rok

-pro učitele může vzniknout náročná situace, když má ve třídě různě staré děti – pěti-, šestia

sedmi-leté

-při nástupu do školy je třeba u dítěte sledovat školní zralost a školní připravenost

Školní zralost

1. tělesná zralost

-dítě musí mít určitou tělesnou konstituci, nesmí být rychle unavitelné aj.

-v minulosti byla používána tzv. „filipínská míra“ = dítě si muselo pravou rukou nataženou

přes hlavu dosáhnout na levé ucho

2. zralost centrální nervové soustavy

-ovlivňuje odolnost dítěte vůči zátěži, emoční stabilita je dána zralostí CNS, reakce dítěte

jsou závislé na jeho zralosti, zralé dítě se dokáže dobře soustředit, déle pracovat, rychle

chápe

-nezralé děti mohou trpět vývojovými poruchami řeči + problémy zrakovými a sluchovými

-poruchy, které mohou u dítěte nastat:

a)zrak: -oblast vizuální diferenciace=jak dítě rozeznává podobné obrázky nebo

podobná písmena (např. nerozlišování písmen

b a d, f a t apod.)

-oblast vizuální integrace=schopnost dítěte vnímat komplexně a neulpívat

na jednom detailu nebo celkovém pohledu ->

nejprve dítě chápe obraz jako soubor detailů, které

jsou v nějakém vztahu, později ho dokáže chápat

jako celek, který se skládá z jednotlivých částí

-zralost očních pohybů -> u nezralých dětí=nekoordinované a nepravidelné

pohyby očí=>dítě nedokáže diferencovat pohyb

ruky aj.

b)sluch: -sluchová diferenciace -> nezralé děti nejsou schopny rozlišovat jednotlivé

hlásky

-dítě musí mít určité předpoklady sluchové zralosti při

nástupu do školy (důležitá např. pro čtení)

c)koordinace obou mozkových hemisfér: -je důležitá pro koordinaci činností

-závisí na tom, zda obě hemisféry zrají

rovnoměrně (např. u chlapců zpravidla dříve

dozrává pravá hemisféra)

3. kognitivní zralost

-dítě by mělo začít svět chápat realisticky

-dítě začíná logicky myslet (jen na konkrétních činnostech) -> má rozvinuté konkrétní

logické myšlenkové operace

-při dostatečné zralosti CNS by dítě mělo být schopno činnosti analyticko-syntetické

(odlišit část od celku a celek od části)

4. emoční, motivační a sociální zralost

-emoční zralost=dítě by mělo mít přiměřenou kontrolu citů a impulsů, mělo by být

schopno odložit splnění svých přání na pozdější dobu

-motivační zralost=dítě by mělo být schopné dokončit i ty úkoly, které pro něj nejsou

zajímavé, mělo by být schopno spolupráce se spolužáky apod.

-sociální zralost=dítě by mělo být méně závislé na rodině, aby bylo schopno vykonávat

určitou činnost i bez opory rodiny, mělo by se adaptovat na nové

prostředí a vybudovat si určitou pozici mezi vrstevníky

Školní připravenost

=určité kompetence dítěte pro školní vzdělávání získané na základě určité zkušenosti

1)pochopení hodnoty a smyslu školního vzdělání

-to mají za úkol u dítěte zajistit rodiče

-sociokulturní handicap=dítě je vychováváno v rodině než je běžné v majoritní

společnosti=>není pro školní docházku tak připraveno jako dítě z běžné rodiny (to je

problém např. romských dětí)

2)sociální připravenost

-dítě by mělo zvládnout roli žáka, přizpůsobit se normám a začlenit se do kolektivu