Životní styl

Životním stylem individua se dle sociologů rozumí životní způsob jednotlivce, jehož jednotlivé části si vzájemně odpovídají, jsou ve vzájemném souladu, vycházejí z jednotného základu, mají společné jádro, jednotící linii

Životní styl skupiny představuje vyabstrahované typické životní rysy životních způsobů (jeho hlavních určujících momentů), které jsou význačné pro členy skupiny (např. lékaři, sportovci…)

Životní styl lidí závisí na obecných podmínkách a též na individuálních podmínkách. Tím jak si člověk formuje svůj životní styl, tím si formuje způsoby přístupu k životu.

Rozumná společnost

Podíváme-li se do historie na to, jak „rozumná“ společnost té doby viděla životní styl a vývoj k lepšímu, nejde mi na mysl, co se pak s vývojem stalo. Vše mělo směřovat k lepšímu konci. Avšak pokrok společnosti nedovezl kůň, nýbrž století páry a následně dokonce sršely i jiskry a dvě světové války změnily celou koncepci pohádky vývoje.

Mezi společností a jednotlivými členy vlastně existuje určitá vazba. Společnost jedná přesně tak ve velkém, jako každý její dospělý v malém. Takže v té době byly vlastně problémy jakoby s dětmi a národy, které bylo třeba naučit pokroku. Děti bylo potřeba vychovat a nezralé národy kolonizovat. Jak vše dopadlo s výchovou dětí komunismem i s kolonizací, zabráním území a zničením rituálů a víry všichni víme.

Společnost je přesně taková, jakou ji chtějí mít ti, kdož v ní žijí, ale také zároveň platí, že jednání jednotlivců je usměrňováno tlaky a potřebami společnosti. Lidé jsou tudíž takoví, jakými je dokáže učinit společnost. V zájmu lidí je, aby společnost byla co nejdokonalejší a v zájmu společnosti je to, aby členové byli co nejkvalitnější.To by byla idylka, ale ta má k dnešnímu stavu velmi daleko.

Neexistuje ale žádná podobnost mezi chováním jednotlivců a fungováním společnosti. Na jedné straně vedou jen ty nejlepší úmysly, ale na druhé také existuje zlo, které nikdo nechtěl. je tedy pošetilé se domnívat, že je možné si zajistit budoucí podobu společnosti pouze z vlastních přání.

Pokud bychom žili v této iluzi, ptali bychom se, kdo v nás vyvolal strach z atomové bomby, ekologických katastrof, teroristických útoků, ropných a hospodářských krizí, odpudivého prostředí měst, rozpadu rodin…atd… Je smutnou skutečností, že se ke všem těmto hrozbám dopracovala naše rozumná společnost sama a zcela dobrovolně.

Vedlejší důsledky

Všechny tyto vzpomenuté hrozby a ještě mnoho dalších lze zařadit do kategorie vedlejších důsledků zdánlivě zcela rozumného jednání jednotlivců a celých skupin.

* Tak například zmíněná atomová bomba byla vlastně pojistkou proti nepříteli. Snaha posílit vlastní bezpečí zde vedla k nezamýšlenému důsledku permanetního ohrožení všech.

* Nové umělé hmoty, hnojiva a kosmetické prostředky…nikdo nesledoval ekologickou krizi v celosvětovém měřítku.

* Úředníci se chovají, jako by jim samotné úřady patřily, To si myslelo spousta lidí a tak se zavedl dohled a přísná hierarchie, zdlouhavost byrokratického řízení, ritualismu úředníků, převaha formalismu v činnosti úřadů přispěla k odlidštění. Takže dnes se setkáme s tím, že jakoby mohou své úřední povinnosti obcházet.

* Vzdělání se kladlo vždy velký důraz. Dnes na méně atraktivní vzdělání je třeba stále vyššího vzdělání…

Celá řada nechtěných důsledků jednání plyne z omezenosti jednajícího. Člověk má tendenci se upnout na určitý cíl a ze svých úvah vyloučit všechny další souvislosti a důsledky.

Jak už jsem zmínil, že společnost se chová tak ve velkém, jako její dospělý v malém a zároveň, že neexistuje žádná podobnost mezi chování členů a společností, je to dáno tím, že společnost studují a zabývají se jí pouze rozvážní dospělí intelektuálové. Promítají tudíž do studia své vlastní kvality a utvářejí přitom představu společnosti k obrazu svému. Taková ta „zdravá“ společnost dle jejich názoru.

Životní styl dnes

Tudíž se naskýtá otázka, proč se zabývat životním stylem a tím, jak kdo tráví svůj čas. Společnost je nejen díky vedlejším důsledkům plná nečistot a samozřejmě se to projeví například v tom, že na zábavě ve volném čase se chce zbohatnout. Proto existují různá volnočasová centra, duchovní nauky o správné cestě atd. tvářící se svatě a pod rouškou pomoci dotyčnému spravit svůj život jde o výdělek a prospěch. Například nauky staré tisíce let jsou dnes zneužívány ke komerci a rychlému splnění přání.

Například feng-shui je nauka zabývající se drahami energií a plynutí. Dnes se vydává spousta knížek, je mnoho seminářů…ale je to většinou s podtitulem: jak si udržet partnera, jak být zdravý a bohatý… Ono to vlastně tomu pomáhá, ale jde o cestu, nikoli o výtvor samotný.

Závěr

Takže se znovu zamýšlím. Společnost jako taková nebyla rozumná. Ale pak přišel „věk rozumu“ a vše se změnilo. Rozumnou se začala prezentovat. A samozřejmě radit a sledovat. Myslím si, že kdyby každý místo toho, jak zbohatnout, udělat dojem, prezentovat se…se začal spíše zabývat tím, jaká je jeho duše, co by mu mohlo pomoci k rozvoji sebe sama, byly by samy o sobě vyřešeny spousty problémů. Životní styl by se nestal předmětem zaškatulkování člověka jaký je, ale objevil by se životní způsob toho, že všichni hledají v sobě a zároveň mohou dalším předat. Stalo by se to, že místo rozumu by se začalo více používat srdce a intelektuálové by přestali na obyčejný lid pohlížet svrchu a snažit se je učit (kolonizovat) a snažili by se spíše učit žít pospolu.