Jdi na obsah Jdi na menu
 


Astrologie a náboženství

 

Astrologie a náboženství

 

 

 

 

Čím víc se snažíte přijít na to, čemu si myslíme, že rozumíme, odkud jsme se vzali, co si myslíme, že děláme, tím víc začnete vidět, že jsme lhali. Lhali jsme každou institucí. Donutí vás na okamžik si myslet, že náboženská instituce je jediná, která nebyla nikdy dotčena. Náboženské instituce na tomto světě jsou na samém dně té špíny. Náboženské instituce na tomto světě jsou zde zasazeny stejnými lidmi, kteří vám dali vaši vládu, vaše zkažené vzdělání, kteří nastavují vaše mezinárodní bankovní dohody. Protože naši předsedové se ani trochu nezajímají o vás nebo vaši rodinu. Vše o co starají je to o se vždycky starat chtěli a to o ovládnutí celého světa. Byli jsme vystřeleni daleko od pravdy a hledáme ve vesmíru přítomnost toho, který je nazýván "Bůh". Nevím co Bůh je, ale vím co není. A dokud nebudete připraveni vidět celou pravdu kamkoli může vést, na kohokoli může směřovat, pokud se budete chtít dívat jiným směrem, nebo jestli budete chtít být oblíbenými, pak někde daleko za hranicí zjistíte, že stravujete boží spravedlností. Čím víc se naučíte, čím více pochopíte odkud věci přišly - čím víc jasnými se pro vás stanou, zjistíte, že vidíte lež všude.

 

Musíte znát pravdu a vyhledávat ji a pak vás pravda osvobodí. Pokud se z toho stane blbost, naprosto nepřehlédnutelná blbost, musíte v úctě stát při všech těch naprosto falešných slibech a přehnaných požadavcích - náboženství. Přemýšlejte nad tím! Náboženství vlastně přesvědčuje lidi, že je zde neviditelný muž žijící v oblacích, který vidí vše co děláte, každou minutu každého dne. A neviditelný muž má speciální seznam desíti věcí, které nechce, abyste dělali. A když uděláte jakoukoli z těchto desíti věcí, má speciální místo plné ohně a kouře a pálení a mučení a bolesti kam vás pošle žít a trpět a spalovat a dusit se a křičet a plakat až na věky věků.

 

Ale on vás miluje! Miluje vás. Miluje vás a potřebuje peníze. Vždycky potřebuje peníze! Je všemocný, perfektní, vševědoucí a moudrý. Nějak - jen neumí zacházet s penězma! Náboženství si bere v miliardách dolarů, neplatí daně a vždycky potřebuje o něco víc. Ha, příběh o pěkné blbosti!

 

 

Nejznámější příběh

 

Tohle je Slunce.

Již 10.000 let př. n. l. jsou historické záznamy hojné na odrazy lidí respektujících a uctívají tento objekt. A je velmi jednoduché pochopit proč, když každé ráno Slunce vychází, přinášející světlo, teplo a bezpečí lidí před chladem, slepotou, predátory, kteří se skrývají za rouškou noci. Lidé pochopili, že bez něj nevyroste úroda a život na planetě by neměl šanci přežít. Tyto skutečnosti dělají Slunce nejuctívanějším objektem všech dob. Taktéž si byli velmi dobře vědomi hvězd. Sledování hvězd jim umožňovalo rozpoznávat a předvídat události, které se přihodí za delší časové období, jako je třeba zatmění nebo úplněk. Přešly v soupisy hvězdných uskupení, které dnes známe jako souhvězdí.

Toto je kříž zvěrokruhu, jednoho z nejstarších pojmů lidské historie. Zobrazuje Slunce jak obrazně prochází skrze 12 hlavních souhvězdí v průběhu roku. Také zobrazuje 12 měsíců v roce, čtyři roční období a slunovraty a rovnodennosti. Termín zvěrokruh se vztahuje k faktu, že souhvězdí byla zosobněna podobami zvířat.

 

Ve světě, dřívější civilizace Slunce a hvězdy jen nenásledovaly, zosobnily je s přizpůsobivými mýty zahrnující jejich přesuny a vztahy. Slunce, které dává život a zachraňuje hodnoty, bylo zosobněno jako vzor nikdy neviděného stvořitele Boha. Bohovo Slunce. Světlo světa. Spasitel lidského druhu. Rovněž 12 souhvězdí reprezentuje místa cesty Bohova Slunce. A byla jim přidělena jména, většinou zastávající faktory přírody, které se dějí v daném období. Například Vodnář - posel vody, který přináší na jaro deště.

 

Toto je Horus. Byl Bohem Slunce v Egyptě kolem roku 3000 př. n. l.

On je Slunce ztělesněné v jeho životě řadou alegorických mýtů zahrnující posouvání Slunce po obloze. Ze starověkých hieroglyfů z Egypta toho víme mnoho o solárním vykoupení. Pro příklad, Horus znamenající Slunce nebo světlo měl nepřítele zvaného Set. A Set byl ztělesněním temnoty nebo noci. A obrazně řečeno, Horus by každé ráno vyhrál bitvu nad Setem zatímco večer by Set porazil Hora a poslal jej do podsvětí. Je důležité vědět, že tma proti světlu, nebo dobro proti zlu,

jsou jedny z nejznámějších náboženských faktů a jsou stále povznášeny na mnoho úrovní i dnes.

 

Dá se říct, že Horův příběh je následující: Horus se narodil 25. prosince panně Isis Marii. Jeho narození bylo doprovázeno hvězdou na východě, která tří králům dala možnost najít a vyzdobit novorozeného spasitele. Když mu bylo 12 stal se dětským učitelem. Ve věku 30 let byl pokřtěn postavou zvanou Anap a tím začala jeho vláda. Horus měl 12 učedníků, kteří cestovali dělali zázraky jako uzdravení nemocných a chození po vodě. Horus byl známý pod mnoha jinými jmény, jako třeba "Pravda", "Světlo", "Bohův posvěcený syn", "Dobrý pastýř", "Bohův beránek" a spousta dalších. Po zrazení Typthonem byl Horus ukřižován, pohřben po 3 dny a následovalo zmrtvýchvstání. Tyto Horovy vlastnosti, zda-li jsou původní nebo ne, prostoupily do mnoha kultur na světě a pro mnoho bohů najdeme v podstatě stejnou mytologickou stavbu.

 

Attis z Phrygie, narozen panně Naně 25. prosince. Ukřižován, umístěn do hrobky a za 3 dny vstal z mrtvých.

Krishna z Indie, narozen panně Devaki a hvězda na východě signalizovala jeho příchod. Jeho učedníkové předváděli zázraky a po smrti vstal z mrtvých.

Dionysus z Řecka, narozen panně 25. prosince, byl cestující učitel předvádějící zázraky jako přeměnu vody na víno. Byl znám jako "Král králů", "Jediný Bohův zrozený syn", " Alpha a Omega" a mnoho dalších. A po smrti vstal z mrtvých.

Mithra z Persie, narozen panně 25. prosince. Měl 12 učedníků a předváděl zázraky A po smrti byl pohřben na 3 dny a poté vstal z mrtvých. Známý jako "Pravda", "Světlo" a mnoho dalších. Zajímavé je, že den úctívání posvátné Mithry byla neděle.

Faktem zůstává, že zde máme mnoho spasitelů z mnoha období na celém světě, kteří jsou popisováni těmito základními charakteristikami. Otázkou zůstává - proč tyto vlastnosti?

Proč panna a proč 25. prosince? Proč byli mrtví 3 dny a nevyhnutelně následovalo zmrtvýchvstání? Proč 12 učedníků nebo stoupenců? Abychom na to přišli, pojďme prozkoumat posledního z těchto spasitelů.

 

Ježíš Kristus se narodil panně Marii 25. prosince v Betlémě. Jeho narození oznamovala hvězda na východě, kterou následovali tři králové, aby nastrojili nového spasitele. Byl dětským učitelem ve 12 letech a ve 30 byl pokřtěn Janem Křtitelem. A tím začala jeho vláda. Ježíš měl 12 učedníků, kteří cestovali a předváděli zázraky jako uzdravení nemocných, chození po vodě, oživnutí mrtvých. Je také znám jako "Král králů", "Syn Boha", "Světlo světa", "Alpha a Omega", "Bohův beránek" a mnoho, mnoho dalších. Poté co byl zrazen učedníkem Jidášem a prodán za 30 kousků stříbra, byl ukřižován, pohřben a za 3 dny vstal z mrtvých a vystoupal do nebes.

Zaprvé, část o narození je zcela astrologického rázu. Ta hvězda na východě je Sírius, nejzářivější hvězda na noční obloze, která se 24. prosince seřadí se třemi nejzářivějšími hvězdami v souhvězdí Orion. Tyto tři jasné hvězdy v souhvězdí Orion jsou dnes nazývány stejně jako byly ve starých dobách - Tři Králové. A Tři Králové a nejjasnější hvězda – Sírius ukazují na místo východu slunce právě 25. prosince. Tohle je proč Tři Králové následovali hvězdu na východě - zaměřují východ slunce = zrození Slunce. Panna Marie značí souhvězdí Panny, taktéž známé Virgo the Virgin. Virgo latinsky znamená panna (vigrin). Prastarý symbol pro Virgo je písmeno M. To je pro Marie patří k dalším pannám-matkám, jako třeba Adonisova matka Myrra nebo Budhova matka Maya, všechny začínají na M. Virgo bylo také známo jako House of Brad a znázorněním Virgo je panna držící snop pšenice. Tento House of Bread a jeho symbol pšenice zastupují srpen a září, čas sklizně. Betlém se doslova překládá jako "house of bread". Tudíž Betlém je zastoupením souhvězdí Virgo - místo na obloze, ne na zemi. Je zde další velmi zajímavý fenomén, který nastává kolem 25. prosince nebo zimního slunovratu. Od letního do zimního slunovratu se dny stávají kratší a studenější a z pohledu severní polokoule Slunce se objevuje jakoby na jihu, stává se menším a vzácnějším. Zkracování dnů a konec úrody s blížícím se zimním slunovratem symbolizuje průběh smrti ve starých dobách. Byla to smrt Slunce. A 22. prosince byla smrt Slunce dokončena. Pro Slunce, které se po 6 měsíců pohybuje směrem k jihu, to znamená nejnižší bod na obloze. Zde se vyskytují zajímavé události: Slunce se přestane pohybovat na jih na celé 3 dny. A během této tří denní pauzy, Slunce pobývá v blízkosti Jižního kříže, nebo-li souhvězdí Crux. A po této době, 25 prosince, se Slunce pohne o jeden stupeň, tentokrát na sever předzvěstující delší dny, teplo a jaro. A proto se říkalo: Syn zemřel na kříži a byl mrtev 3 dny, aby vstal z mrtvých a znovu se narodil.

Tohle je důvod proč Ježíš a mnoho dalších slunečních bohů mají společné ukřižování, být mrtvý po 3 dny a následný proces zmrtvýchvstání. Je to přechodné období Slunce před tím, než změní svůj pohyb zpět a na severní polokouli přináší jaro a tím pádem spásu. Avšak, oni neoslavují zmrtvýchvstání Slunce až do jarní rovnodennosti nebo-li - Velikonoc. Proto v době jarní rovnodennosti Slunce překoná ďáblovu temnotu tím, že se dny po rovnodennosti stanou delšími než noc a znovuoživuje jarní podmínky.

Pravděpodobně nejjasnější ze všech astrologických symbolů kolem Ježíše je 12 učedníků. Jednoduše jsou 12 souhvězdí zvěrokruhu, které Ježíš, jakožto Slunce, nechal cestovat. Popravdě, číslem 12 je naplněna celá Bible. Tento text má toho víc co dočinění s astrologií než cokoli jiného.

Vrátíme-li se zpět ke kříži zvěrokruhu, obraznému životu Slunce nebyl to jen umělecký výraz nebo nástroj na sledování slunečního pohybu. Byl to také pohanský duchovní symbol, který zjednodušeně vypadal takto. Toto není symbol křesťanství. Je to pohanská adaptace kříže zvěrokruhu. Proto byl Ježíš v dřívějších dobách zobrazován s hlavou na kříži. Pro Ježíše je to Slunce. Syna Boha, světlo světa, pozdvižený zachránce, který přijde znova jako to dělá každé ráno s hrdostí Boha, který chrání před silami temna,a rodí se znovu každé ráno a můžete ho vidět v oblacích, nahoře v nebesích s korunou z trnů nebo s paprsky.

Z množství astrologických/astronomických metafor v Bibli jedna z nejdůležitějších má co dělat s letopočty. Skrze celou Bibli je mnoho zmínek o letopočtech. Abychom tomuto porozuměli, musíme být dobře obeznámeni s fenoménem známým jako proces rovnodennosti. Prastaří Egypťané jdoucí ve stopách kultur svých předků rozpoznávají přibližně 2150 let; východ slunce v den jarní rovnodennosti, která nastane v jiném znamení zvěrokruhu. To má co dělat s pomalou změnou úhlu pohledu ze Země, která se otáčí po svých osách. Nazývá se to "proces", protože souhvězdí jdou pozpátku než v průběhu normálního ročního cyklu. Doba za kterou proces projde všemi 12 znameními trvá zhruba 25 765 let. Také se to nazývá jako ohromný rok a staré společnosti se toho velmi obávali a uváděli jako každých 2150 let jako "věk". Od roku 4300 př.n.l. do 2150 př.n.l. to byl věk Tauruse - Býka. Od roku 2150 př.n.l. do 1 n.l. to byl věk Ariese - Beran. A od roku 1 do 2150 je doba Ryb, to je věk ve kterém se nyní nacházíme. A kolem roku 2150 přejdeme do nového věku, věku Vodnáře. Bible odráží široké pojednání o symbolickém pohybu skrze tři doby zatímco předzvěstuje dále. Ve Starém Zákoně, když Mojžíš sestoupil na Horu Sinai s desíti přikázáními byl velmi zmatený, když viděl své lidi jak pracují na zlatém býku. Popravdě, rozbil kamenné desky a navedl své lidi, aby se navzájem zabili, aby se tím sami očistili.

Nejbibličtější badatelé budou tento hněv dávat za vinu, že Izraelité pracovali na špatném idolu nebo něčemu podobnému. Realita je, že zlatý býk je býk Taurus.

A Mojžíš představuje nový věk Ariese - berana. Proto v dnešní době židé stále troubí na beraní roh. Mojžíš představuje nový věk Ariese, a všichni v novém věku musejí shazovat věk starý. Jiné náboženství bere tyto přechody také, jako před křesťanský bůh Mithra zabil býka. Ježíš je postava, která uvádí věk po Ariesovi - věk Ryb (dvou ryb). Symbolika ryb se hojně vyskytuje v Novém zákoně. Ježíš nakrmil 5000 lidí chlebem a dvěma rybami. Když začala jeho vláda jdoucí souběžně s Galileám spřátelil se se dvěma rybáři, kteří ho následovali. A myslím, že jsme všichni viděli "Jesus fish" na zadní straně aut. Jestli vůbec vědí co to přesně znamená. Je to pohanský astrologický symbol pro Slunečné království ve věku Ryb. Prakticky Ježíšovo předpokládané narození je v podstatě začátkem tohoto věku. V Lukáši 22:10, když je Ježíš tázán svými učedníky, kde bude další beránek až zemře, Ježíš odpovídá: Pohleďte, když vstoupíte do města, setkáte se s mužem, který ponese džbán s vodou...následujte ho do domu kam vstoupil. Toto Písmo svaté je zdaleka neodhalující ze všech astrologických zmínek. Muž nesoucí džbán vody je Vodnář – Posel Vody, který je vždy znázorňován jako muž vylévající vodu ze džbánu. Ten znázorňuje věk po Rybách. A když Slunce (Boží Syn) opustí věk Ryb (Ježíš) přesune se do domu Vodnáře tak jak Vodnář následuje Ryby v procesu rovnodennosti. Vše co Ježíš říká je, že po věku Ryb nastane věk Vodnáře. Nyní jsme slyšeli vše o konci éry a o konci světa. Kreslené podání v Knize zjevení vede k tomu, že hlavní zdroj této myšlenky pochází z Matouše 28:20, kde Ježíš říká: Budu s vámi až do konce světa. Avšak ve verzi od King Jamese je "svět" jednou z mnoha chyb v překladu. Slovo, které bylo užito je "éra", což znamená věk. "Budu s vámi do konce věku." Což je pravda, protože až Ježíšovo slunečné ztělesnění Ryb skončí, Slunce vstoupí do věku Vodnáře. Úplný koncept konce éry a konce světa je špatně vysvětlená astrologická alegorie.

 

Řekněte to asi 100 miliónům lidí v Americe, kteří věří, že konec světa se blíží. A ještě, postava Ježíše je knižně a astrologicky výslovně přebrána od egyptského boha Slunce Hora. Například, na stěnách chrámu Luxor v Egyptě jsou 3500 let vytesány obrazy zvěstování, naprosto perfektní pojetí narození a úctívání Horuse. Obrazy začínají myšlenkou o zvěstování, že panna Isis zplodila Hora, poté Neith, Duch Svatý, oplodňuje pannu a pak panna porodí, a uctívání. To je přesná koncepce příběhu o zázraku Ježíše. Popravdě, knižní podoby mezi egyptským a křesťanským náboženstvím jsou ohromující. A kopírování pokračuje. Příběh o Noem a jeho arše je převzán přímo ze zvyku. Koncept velké potopy je všudypřítomný na celém světě s více než 200 tvrzeními v různých časových dobách. Avšak jeden nesahá dál do předkřesťanské doby, než k Eposu o Gilgamešovi, napsaném v roce 2600 př.n.l. Tento příběh vypráví o velké potopě seslanou Bohem, na arše se zachránila zvířata a dokonce vypuštění a vrácení holubice, vše je tak jako v biblickém příběhu s mnoha dalšími podobnostmi. A pak tady máme okopírovaný příběh o Mojžíši.

V době jeho narození byl Mojžíš dán do proutěného košíku a vyslán po řece, aby se vyhnulo jeho zavraždění. Později byl zachráněn královskou dcerou a byl vychován jako princ. Tento příběh o dítěti a košíku byl převzat přímo z mýtu o Sargonovi z Akkadu, který je přibližně z roku 2250 př.n.l. Sargon se narodil, byl uložen do proutěného košíku, aby se vyhnulo jeho zavraždění a poslán po řece. Byl zachráněn a vychován Akki, královskou porodní bábou. Ještě více, Mojžíš je znám jako postava, která přinesla desatero přikázání. Avšak myšlenka o přinesení přikázání od Boha a jejich zvěstování na hoře je také velmi starý motiv. Mojžíš je pouze další z řady postav, které přinesly přikázání v mytologické historii. V Indii byl ohromným zákonodárcem Manou. Na Krétě Minos vystoupal na horu Dikta, kde mu Zeus dal posvátné zákony. Zatímco v Egyptě to byl Mises, kdo přinesl kamenné desky a na ně Bůh napsal přikázání. Co se týká desatera přikázání, převzali je přímo ze Spell 125 z egyptsé Knihy Mrtvých.

Zatímco Kniha Mrtvých řká "Neukradnu" přešlo v "Nepokradeš".

"Nezabiju" přešlo v "Nezabiješ".

"Nebudu lhát" přešlo v "Nepromluvíš křivého svědectví" a tak dále.

Ve skutečnosti egyptské náboženství je hlavní základ pro židovsko-křesťanskou teologii. Křest, život po smrti, konečný rozsudek, porození panny, zmrtvýchvstání, ukřižování, archa zaslíbení, obřezání, spasitelé, svaté přijímání, velká potopa, Velikonoce, Vánoce, beránek a mnoho mnoho dalších jsou jako egyptské myšlenky, dlouho před Křesťanstvím nebo Židovstvím.

 

Justin Martyr, jeden z prvních křesťanských historiků a obhájců napsal: "Pokud řekneme, že on, Ježíš Kristus, náš učitel, byl stvořen z bez sexuálního aktu, byl ukřižován, znovu povstal a vystoupal do nebes, nemůžeme navrhnout nic jiného než čemu věříme ohledně synů (boha) Jupitera." V jiném spisu Justin Martyr řekl: Narodil se panně, přijměte to jako fakt s tím v co věříte v (boha) Persea. Je zřejmé, že Justin a další ranní křesťané věděli jak moc je si Křesťanství podobné s pohanským náboženstvím. Avšak Justin měl řešení. Co se tohoto týče, udělal to ďábel. (Ďáblové...lstivě předstírali, že Minerva byla dcera Jupitera stvořena z bez sexuálního aktu). Ďábel předvídavě přišel před Kristem a vytvořil své vlastnosti v pohanském světě. Fundamentalizované Křesťanství. Fascinující! Tito lidé v podstatě věří, že svět je starý 12 000 let. Přísahám Bohu! Ve skutečnosti jsem se zeptal jednoho z těchto lidí. OK, zkameněliny dinosaurů!

Odpověděl: "Zkameněliny dinosaurů? Bůh je sem dal, aby zkoušel naši víru." Já myslím, že Bůh sem dal tebe, aby zkoušel mojí trpělivost, kámo. Bible není nic víc než astrologicky knižní smíchanina, stejně jako skoro všechny náboženské mýtý před tím. Popravdě, přenosy některých znaků do stejné nebo podobné podoby můžeme najít přímo v samotné Bibli.

 

Ve Starém zákoně je příběh o Josefovi. Josef byl takový prototyp Ježíše. Josefovo narození je pokládáno za zázrak, stejně tak jako Ježíšovo.

Josef pocházel z 12 bratrů, Ježíš měl 12 učedníků.

Josef byl prodán za 20 kousků stříbra, Ježíš byl prodán za 30 kousků stříbra.

Bratr Judah našeptával Josefovi, učedník Jidáš našeptával Ježíši.

Josef začal své dílo ve 30, Ježíš začal své dílo ve 30.

Těchto obdob je víc a víc.

Dále máme nějakou nebiblickou historickou zmínku o osobě, která měla stejné jméno Ježíš a byl to syn Marie, která měla 12 učedníků, léčící lidi, apod.? Je mnoho kronikářů, kteří žili kolem středozemí, někteří během nebo po domnělém životě Ježíše. Kolik z těchto historických dokumentů se o Ježíši zmiňuje? Ani jeden.

 

Abychom byli spravedliví, neznamená to, že zastánci Ježíše neměli potvrzený opak. Čtyři historikové se typicky zmiňují, aby ospravedlnili Ježíšovu existenci.

Pliny mladší, Suetonius a Tacitus jsou první tři. Každý z jejich záznamů se skládá přinejlepším z několika vět, kde se zmiňují o Kristusovi nebo Kristu, což popravdě není jméno, ale titul. Znamená to "posvěcený". Čtvrtý zdroj je Josefus a bylo prokázáno, že to je stovky let starý falsifikát. Bohužel, je pořád považován za pravdu. Mysleli jste si, že člověk, který povstal z mrtvých a vystoupal do nebe před zraky všech a předváděl mnoho zázraků, které ho vyzdvihly mohl být vytvořen v historických záznamech. Nebyl, protože jakmile je záznam uvážen, máme velice mnoho nesrovnalostí o tom, jestli postava jménem Ježíš vůbec kdy existovala. Křesťanské náboženství je parodií na úlohu Slunce, do kterého si vložili muže zvaného Kristus a odvděčují se mu uctíváním, přičemž původně uctívali Slunce. Nechceme být nepřívětiví, ale chceme být konkrétní. Nechceme nikomu citově ublížit, ale chceme být akademicky přesní v tom čemu rozumíme a o čem víme, že je pravda. Křesťanství prostě není založeno na pravdě. Dojde nám, že Křesťanství není ničím jiným než románem podaným politicky. Skutečnost je, že Ježíš byl slunečným božstvem křesťanské sekty. A stejně jako ostatní pohanští bohové, byl i on mystická postava.

 

Bylo to politické ustanovení, které uvedlo Ježíše pro kontrolu společnosti. V roce 325 n.l. v Římě, vládce Constantine svolal koncil Nicaea. Během tohoto setkání byla ustanovena politicky křesťanská nauka. A tak začala dlouhá historie křesťanských krveprolití a církevních podvodů. A tak po dalších 1600 let Vatikán udržoval politickou moc nad celou Evropou vedoucí do tak radostných věků jako je Doba temna spolu s událostmi osvícení jako Křižácké války vyslýchání. Křesťanství spolu s dalšími teologicky postavenými systémy je podvod všech podvodů. Slouží k oddělení od normálního světa jako všechny ostatní. Podporuje slepé pořízení se autoritě. (Náboženství nikdy nemůže zlepšit lidstvo, protože samo je otroctvím). Potlačuje lidskou zodpovědnost tím, že Bůh má kontrolu nad vším (Náboženství nikdy nemůže zlepšit lidstvo, protože samo je otroctvím) a páchá strašné zločiny, které jsou ospravedlňovány ve jménu božím. (Náboženství nikdy nemůže zlepšit lidstvo, protože samo je otroctvím) A nejdůležitejší je, že zplnomocňuje ty, kteří znají pravdu, ale využívají mýty k manipulování a kontrolování společností. Náboženský mýt je nejmocnější nástroj, který byl kdy vytvořen a slouží jako psychologická síla nad kterou se ostatním mýtů hojně daří. Mýt je myšlenka, nad kterou když se hluboce zamyslíte je nepravá. V hlubším významu, v náboženském významu, mýt slouží jako orientační příběh pro lidi. Není zaměřen na spojení příběhu s realitou, ale na jeho funkčnost. Příběh se nestane funkčním dokud není vnímán jako pravda ve společnosti nebo v národu. Nezáleží, jestli někdo má špatný pocit říct otázku o pravdě toho posvátného příběhu. Představitelé víry se s nimi o tom nebudou bavit. Budou je ignorovat, nebo je nařknou z rouhání. Je špatné, rouhání a hříšné, abyste naznačoval, předpokládal nebo pomáhal ostatním lidem, aby došli k závěru.