Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bouřka a déšť


25. duben 2011

Bouřka a déšť

 

Sedím si a za oknem prší,

jen anděl ví a tuší,

co odehrává se v mé mysli

 i srdci.

 

Sklenice je prázdná od vína,

které nikdo nepije.

Má duše usíná

a srdce se pomalu vylije.

 

Pláč, jak těžká řeka se mi valí z očí

vír a vítr se v kalné vodě točí.

Jsem řekou, jsem oblohou

Andělé, kde jste vy, co mi pomohou.

 

Není mi dobře, sedím, splývám

sám na sebe se dívám.

Nechci Tě znát, Ty, cos mi byl nejbližší

kdy se ta bouře konečně utiší.

 

Valí se ze skály, ze které jsem s Tebou sešel

otevřel jsem své srdce a Tys tam vešel.

Zabydlel ses tam, avšak nikoli sám

mé srdce není prodejné, mé srdce není krám.

 

Tvá slova jsou pouhá slova, snad jen píšeš

nevidíš okno do mé říše.

Nevidíš zahrady hojnosti

zveš jen samé hosty.

 

Židle a stůl vždy prostřený

pak házíš mým srdcem o stěny.

Slova psaná mojí krví,

nevidíš, jak mě bolí.

 

Zavíráš pomalu dveře k zahradě důvěry

já věřím jen v pověry.

Slova a mýty, které se šíří

jsou jak šíp, který v duši míří.

 

Nechci slyšet další lži a klamy

zamykáš si ke mně brány.

Nechci dál v sobě mít tenhle pocit bolesti

zlámal jsi mi všechny kosti.

 

Já si ležím na zemi a chtěl bych vstát

musím počkat, až led bude tát.

Musím být trpělivý a čekat na správný okamžik

ještě chvilku, a budu žít.

 

Ty jsi slovo, možná počátek

však sám v sobě máš strašný zmatek.

Bojíš se podívat pravdě do očí

nevidíš, jak má duše brečí.

 

Raději závojem halíš své temné stránky

přitom posíláš mi noční můry v mé spánky.

Zakrýváš iluzí pravdu a vědění

jsi lež, jsi mistr proměny.

 

Jsi klam, jsi herec a špatný režisér

vidím do Tebe, tak už mě neser!

Tvé lži jsou pro mě jak trn na růži

už nevidím květy, už po Tobě netoužím.

 

Ztratil jsi všechny klíče k mým dveřím

už je čas, kdy Ti ani nevěřím.

Hleděl jsem Ti do očí a Tys mi lhal

já se na pravdu ptal…

 

Raději volíš cestu klamu a iluzí

já tam nevkročím.

Místo života bych měl transfuzi

tak se tady otáčím.